První písemná zmínka o Bělé pochází z Kosmovy kroniky. Rozvoj Bělé určovala její poloha na jedné ze středověkých obchodních cest z Horšovského Týna do Bavor.

V druhé polovině 20. století došlo k tzv. dosídlení regionu. Mnoha zdejším lidem poskytlo zaměstnání zemědělství. Na počátku 60. let byl dán do provozu rozsáhlý areál výrobního družstva Kovo Bělá nad Radbuzou a rostoucí počet zaměstnanců si vyžádal řešení bytové a později také školské otázky. Postupně byly vybudovány bytové domy ve 2 sídlištích a v roce 1976 byla otevřena nová škola. Bývalá školní budova byla předělána na Dům s pečovatelskou službou.

V roce 1964 Bělá nad Radbuzou získala titul Města.

V 90. letech byly v Bělé nad Radbuzou a v Železné postaveny čistírny odpadních vod, do Bělé byl přiveden zemní plyn. I po roce 2000 pokračuje bytová výstavba - budova nových kasáren byla zrekonstruována na 52 bytových jednotek, ke starší budově Domu s pečovatelskou službou bylo přistavěno deset nových bytů (bungalovů). V Bělé vzniklo výjezdové stanoviště Záchranné zdravotnické služby. V areálu Základní školy je nové víceúčelové hřiště s umělým travnatým povrchem fotbalového hřiště, s tenisovými a volejbalovými kurty, tartanovou atletickou dráhou a skokanskými sektory. Sportoviště má umělé osvětlení. V Železné byl obnoven bývalý zámecký park a zpřístupněna obora.

Bělá a celé její okolí nabízí příznivé podmínky milovníkům turistiky. Až do počátku 90. let 20. století ležela velká část území na Bělsku v hraničním pásmu, kam nebyl volný přístup, a díky tomu si zachovala zdejší příroda svůj půvab a krásu. Dříve opomíjené území „na konci světa“ je dnes protkáno cyklistickými trasami, které prochází lesnatým terénem téměř nedotčenou přírodou.

Památky